Opatrovník

11. května 2012 v 23:48 | Krtys |  Pracovní název špunt
Přenesení do strašího věku HP. Omlouvám se za chyby a překlepy nemám korekturu.


-Po 6 letech-

Severus sledoval zařazování prváků, opět stejné jako již 11 let, co učil. Letos však na ně nedočkavě čekal. Dnes měl být zařazen syn jeho Lili. Tolik ho chtěl vidět. Zrovna se otevírali dveře velké síně a profesorka McGonagalová vede uličkou prváky.


Severus se musel ušklíbnout, když si Harry sedal ke kolejnímu stolu, po rodičích pravý Nebelvír.


Muž sebou trhnul při dotyku ruky na rameni "Severusi mohu s tebou na chvíli mluvit?"


Oba muži se přenesli do ředitelny.


"Čaj, kávu?" mávne ředitel hůlkou a na stole se objeví šálky s nápoji.


"Kávu, děkuji."


"Severusi, musíme spolu probrat jisté záležitosti ohledně Harryho. Vím, že sis všiml, že Harry není zrovna v nejlepším tělesném stavu, ale musím tě požádat, aby ses ho nesnažil nijak kontaktovat. Pochybuji, že si on na tebe pamatuje z dřívějška a pro tvoji reputaci je důležité, aby sis udržet tvář před ostatními. Pokud by se cokoli stalo, byl by Harry první, po kom by všichni šli, to snad chápeš. Ale zároveň je třeba, aby měl chlapec dozor."


"Brumbále víte vůbec, co po mě chcete" přecházel Snape vztekle po pracovně " Vy po mě chcete sledovat a být na blízku Harrymu a zároveň ho na oko nesnášet? To vám připadá reálné?


"Chlapče, chápu, že je to těžké, ale vím, že to pro jeho blaho dokážeš."


"Pro vaše vyšší dobro, že Brumbále."


"Ano, Severusi pro vyšší dobro, nás všech musí ten hoch přežít."


-Po 4 letech, 5. Ročník Harryho Pottera-


Roky běželi a Severus sledoval Harryho, jak postupně likvidoval nástrahy, jež mu život předkládal. Znovu odehnal Voldemorta, zabil baziliška, musel mlčky sledovat, jak zachránil toho mizeru Blacka a jak se zničený vrátil z hřbitova po turnaji 4 kouzelníků. V myslánce sledoval vyprávění Harryho, kterou mu poskytl Brumbál. Zmínka o Lili mu trhala srdce a štvalo ho, že neměl možnost ji znovu vidět on. A nakonec smrt Blacka, která ho sebrala víc než všechno nebezpečí, které mu hrozilo od Pána Zla.


Čas pomohl Severovi plnit svůj nelehký úkol. Čím byl Harry starší, tím byl podobnější Potterovi staršímu. Stačilo si jen vybavit svá školní léta a šikanu pobertů a nebyl problém seřvat Harryho za cokoli. Byl neskutečně podobný Jamesovi, ale pokud se mu Severus podíval do očí, byla tam! Jeho Lili! Jako by nikdy neodešla a žila s ním, tyto vzpomínky pro něj byly stále i po 11 letech příliš bolestné a rozzuřovali jej k nepříčetnosti. Naučil se nesnášet Pottera mladšího proto, co jej mohl milovat, pro jeho matku. Nenáviděl to dítě, protože ona zemřela kvůli němu. Mohla žít, i když by patřila cizímu muži, mohl by doufat, že jednou bude jeho, až ji dojde, co za blbce Potter je.


Bylo ráno, zrovna snídal svoji pravidelnou černou kávu bez cukru a prohlížel si velkou síň. Malfoy a zmijozelští se smáli, pošklebovali se mezi sebou a předávali si denní věštec. Což by o sobě nebylo tak divné, kdyby nenápadně nepokukovali k Nebelvírskému stolu. Severus se zachmuřil, tohle nikdy nevěstilo nic dobrého. Stočil nenápadně pohled k nebelvírským kde zrovna dočetla Grangerová s bledou tváří denní věštec a podává jej Potterovi, který zrovna chtěl odejít. Sotva ho Potter přelétl pohledem, zbledl, že byl bělejší než stěna a ztěžka dosedl na lavici. Noviny se snesli na zem a chlapec složil hlavu do dlaní. Celá velká síň koukala na něj. Severus zaznamenal ředitele, který došel ke chlapci a tiše k němu promlouval, načež ho odvedl postranním vchodem ven z velké síně.


Severus v bytě popadl nový výtisk, který mu donesla sova již ráno a rozevřel ho. Do očí ho udeřil titulek.


Potterovi příbuzní zavražděni

Vy-víte-kdo zaútočil na Dursleyovi. Co na to Potter? Odveta?


Severus se musel posadit. Dursleyovi jsou mrtví, jak to, že on o ničem nevěděl. Musela to být nárazová akce, nebo ji snad pán Zla plánoval, proč by mu o ni neřekl. Nevěřil mu snad, kvůli spojitosti s Lili a Petúnií? Nelitoval ty tři, věděl, že to byly mudlové toho nejhoršího ražení a násilníci k tomu, nikdy si nepřestal vyčítat, v jakém stavu se musel každý školní rok Harry vracet, jenže jak se to změní teď. Z hloubání jej vytrhlo zaklepání na dveře.


,,Severusi, mohu? Hádám, že nový zvrat události, je ti znám. Vzhledem k tomu, že jsi mě neinformoval, ti tato událost byla utajena, že ano. Teď je však třeba vyřešit pár věcí ohledně nových událostí. Před chvílí se ke mně přenesl letaxem ministr Popletal s tím, že pohřeb Dursleyových stanovili pozůstalí na pozítří, avšak zároveň vyvstala otázka Harryho poručnictví. Jak jistě víš, další žijící příbuzné nemá, jeho kmotr zemřel na konci roku."


"Co vy Brumbále, Lupin, nebo Weasleyovi?"


Brumbál zavrtí hlavou "Ne nepřipadá v úvahu ani jedna ani jedna varianta. Já jsem starý a víš, že jsme jedna z vrchních příček Voldemortova seznamu. Rémus má jistý problém, s tím si jistě dobře obeznámen. A Weasleyovi mají svých dětí moc, i když se Molly považuje za Harryho náhradní matku, nemohou si to dovolit skrze Arturovu práci na ministerstvu. Artur nemůže soupeřit proti Popletalovi o Harryho opatrovnictví aniž by přišel o práci."


"Máte, hádám jiné řešení, že Brumbále, přejděte k věci."


"Ano chlapče, přišel jsem na jedinou možnost a to jsi ty."


"Vy jste se Brumbále zbláznil! Před 4 roky jste po mě chtěl, abych ho nesnášel, teď ho mám adoptovat. To nepřichází v úvahu. Nechci ho v mé blízkosti, kdyby byl normální, ale vy a všichni okolo jste z něj udělali z něj privilegovaného spratka, co si myslí, že může všechno. Pořád je po uši v průšvizích nebo na školním trestu! Prostě v žádném případě."


"Hm tuším" zablesklo v očích starci pobavení "že valnou část trestů máš na svědomí ty. Hlavním důvodem je, že nemůžeme nechat adopci Harryho komukoli jinému. Ostatní jsem vždy kvůli něčemu vyloučil a ostatní by chtěli chlapce jen ovládat. Dovedeš si představit, kdyby byl Harry v poručnictví Popletala? Navíc ty jsi vhodná osoba, o které vím, že nebude Harryho zneužívat pro svůj prospěch ani ho rozmazlovat. Ty jediný ho dokážeš připravit na jeho úkol."


"Vy vážně věříte, že ten kluk dokáže porazit pána Zla?, Je to malý usmrkanec."


Ano Severusi věřím mu, má obrovskou magickou sílu, jen ji neumí správně využít, na to potřebuje tebe. Oba víme, že jsi jeden z mála kouzelníků s takovým nadáním, který ho umí ovládat, musíš to naučit i Harryho. Navíc něco mi ještě dlužíš, nemyslíš? Tehdy jsem ti řekl, že si tvůj dluh vyberu, až bude třeba."


"To je vydírání, Brumbále" zavrčel černovlasý muž.


"Neber to tak Severusi, uvidíš, že vám to půjde s Harrym nakonec dobře"


Jejich hovor byl přerušen zaklepáním na dveře.


"Aaa to bude Harry" Brumbál se usmál, vstal, aby otevřel dveře.


Severus se opřel do křesla a založil ruce v nepřístupném gestu. Pozoroval jak mu Potter! Přechází práh jeho bytu a sedá i na křeslo určené mu Brumbálem.


"Tak Harry Severus souhlasil…" tato věta vyvolala u jmenovaného zvednuté obočí v údivu. Nepamatoval si, kdy že to vyslovil onen souhlas, ale byl zticha. Stejně by mu nebylo nic platné.


"... , že si tě vezme do opatrovnictví a doprovodí tě na pohřeb, souhlasíš s tím také, že ano."


Severus svoji pozornost zaměřil na mladíka ve svém křesle, kterému přes tvář přelétla škála emocí od překvapení, přes zděšení až se nakonec ustálila na odevzdanosti. Harry jen pokrčil rameny a dál pozoroval své kecky jako nejzajímavější věc v pokoji. Severus se zamračil, tohle chování nebylo přirozené, ne pro Pottera.


"Dobře vy dva není důvod dál otálet. Zítra je slavnost na ukončení roku. Ty po ní Harry půjdeš s prof. Snapeem, ano."


"Pottere" ozval se konečně profesor lektvarů "zítra vás budu čekat půl hodiny po slavnosti čekat ve vstupní síni, nehodlám čekat ani o minutu déle. Je vám to doufám, jasné."


Severus si nechal otázku potvrdit kývnutím, načež se všichni zvedli a zamířily z profesorova bytu.


OOOOOOO


Severus se znovu podíval na hodinky. Za 2 minuty tu měl Potter být. Z dáli zaslechl kroky a za nedlouho se za rohem objevila očekávaná postava. Potter za sebou táhl velký školní kufr s klecí s Hedvikou. Severus protočil oči.


"Pottere, jste kouzelník nebo ne?"


"Ano pane, jsem."


"Pak mi vysvětlete, proč se s tím vláčíte, přes celý hrad a nezmenšíte alespoň ten kufr."


Harry se začervenal a začal vytahovat hůlku.


"Už to nechte být, pošlu ho přímo ke mně do domu i klec. Pusťte tu sovu, najde vás potom."


Harry položil věci na zem a sledoval jak mu vše, co měl, zmizelo před očima.


Severus se rozešel ven na školní pozemky. Harry se přidal a společně scházeli k Prasinkám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama