1. kap-Profesor

28. dubna 2010 v 21:16 | Krtys |  Mini romány-ne H.p.

První kapitola Profesora. Snad je to alespon trošku k něčemu. Inspirace jedním nejmenovaným profesorem, ale jen okrajově. S chyba jsem na štíru tak je prosím omluvte :-)Krtys








Byla to ona, právě ona, co ho vytáčela do nepříčetnosti každým pohybem, pohledem a hlavně tím, že ji neměl, co vytknout. S klidným úsměvem vyplňovala test a u žádné z otázek se moc nezastavovala. Věděla o tom, že ji pozoruje a ztěží držela smích. Byla si jistá, že látku ovládá, ale ikdyby byla sebelepší, nikdy ji A nedá. Byl to ten nejprotivnější profesor na celé fakultě, škole a snad i republice, i když mu nebylo o moc víc než jí, už si stihnul vydobýt pověst obávané postavy. Nebála se ho, neměla proč předmět si pamatovala bez problémů. Nedokázal ji nikdy rozhodit jako její spolužáky. Ani neměla nikdy potřebu si před ním něco dokazovat. Dopsala poslední otázku a zběžně očima prolétla. Usmála se pro sebe a odevzdala. Ostatní ještě psali. Sledovala jak kontroluje její test se svraštělým obočím. B, musela se ušklíbnout, B znamená bez chyby. Byla plně spokojená. Se skončením hodiny se začala balit.
,,Myslím že hodinu končím já slečno."
,,Jistě, pane"nehla brvou,sedla si a čekala až je mylostivě propustí. Zvedla se a vyšla s ostatními, kolem sebe ucítila jen závan vzduchu jsk se kolem ní profesor prohnal do svého kabinetu.
,,Tak jak si dopadla?"Šťouchne do mě spolužačka.
,,B" krčím rameny.
,,To mi pověz, jak to děláš?Nikdy nemám lepší než C nebo D"
,,Prostě mě to baví"klidním ji. Ne nejsem šprt, jak to možná může vyznít. Jen dějiny umění mě vždycky fascinovaly. Snoubení nové kultury se starověkým uměním vyprávějící každý příběh o svém národu. Z každičkého kousku cítíte jejich hrdost a vášeň něco dokázat. Kdyby mohly, jak by byly pyšní na svůj lid, který nám zanechal tak cenné historické dědictví. Jen jednu malou vadu dějiny mají. Jeho, ani se mi nechce vyslovovat jeho jméno. Prostě je to ten, co mi kazí jinak dokonalý požitek z umění. TEN Michal Vlanek!

Příjemně utahaná dojedu na privát, kde zatím má spolubydlící s přítelem kuchtí večeři.
,,Moc se nevzdaluj!" Křikne na mě na chodbu.
,,Děje se něco?" Strčím hlavu mezi dveře.
,,Jdeš dneska s náma ven, jdem si na chvíli s dětskama sednout." Jen tak si mi oznámí.
,,Protesty se nepřipouští!" Vzmůžu se jen na otevření pusy ve snaze se bránit, ale zas ji zavřu, protočím oči a jdu se převléct.
,,Co mi říct, alespoň kdo jde a kam se jde,"snažím se z nikči dostat nějaké informace, zatímco se cpeme k Filipovi do auta.
,,Hm, pár lidí a jdem jako dycky," zamumlá,zatímco dolaďuje lesk na rty.
,,To toho vim," žbrblám.
,,Máš chodit s náma, pak bys to věděla," spraží mě Nikola.
Má neschopnost se někdy zbalit a nechat všeho jen kvůli zábavě i uprostřed zkouškového je Nikči odjakživa trnem v oku. Ještě, že má Filipa jinak bychom se přizabily. Takhle je to pěkně v rovnováze, se má s kým bavit a já mám klid. Jen občas mi to moc neprojde. Niky má totiž dojem, že nejsem vzdělaná dostatečně kulturně. Moc neznalost v místních klubech a hospodách neodpouští a snaží se ji každou cenu napravit.
,,Polez už nebo tam  hodláš zapustit kořny?" Šibuje mě Filip z auta.
Neonový nápis hlásající jednu z diskoték mě donutí protočit oči v sloup. Bože za co mě trestáš. Jenže ti dva jsou už uvnitř.

Nagelovanej týpek v růžovém tričku s na mě zářivě usměje a už mi nalívá dvě decy bílého. Zamlumlám díjy a šinu se ke stolu s ostatními. Nepříjde mi to extra záživné. Nika s Filipem pernamentně zdraí někoho ze známých a jsou ve svém živlu. S nostalgii vzpomínám na rozečtenou knížku s Michalangellem, která jen čeká abych si ji vzala do rukou.
,,Jsi duchem přítomná?" Mává mi Nikčina ruka před obličejem.
,,Hm" zamručím neurčitě.
,,Hele my jdeme tancovat, jdeš taky?" Podívám se na ni jako na blázna a rázně zavrtím hlavou.
Oba dva s vytratí a zachvíli je vidím kroutit se na parketu. S povzdychnutím upiju ze sklenky a sleduji hemžení okolo. občas je vidět i známí obličej, ale nikdo s kým bych se bavila normálně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kolda Kolda | E-mail | Web | 14. července 2010 v 18:08 | Reagovat

Jsem zvědavá, jak to bude dál, zatím se mi to moc líbí! Skvělá kapitola, už se těším na další!=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama